Termíny: Základní vědy zabývající se jazykem 1

Napsal Calime.CZ (») 13. 6. 2013 v kategorii Terminologie, přečteno: 2898×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a online

Když jsme se učili o jazyce na střední škole, bavili jsme se pouze o mluvnici a slohu.

Mluvnice, se latinsky označuje jako gramatika, a jedná se o soubor pravidel stanovených kodifikací, jazykovou normou či územ (běžné užívání jazyka). Svou gramatiku má tedy i nářečí. Příkladem typického gramatického jevu je například psaní y/i i v případě, že se celá staletí na většině území České republiky mezi těmito dvěma samohláskami nerozlišuje.

Mluvnice zahrnuje velice zajímavé vědy.

Fonologie

- jedná se o vědu, která se zabývá nejjednoduššími prvky jazyka, fonémy neboli hláskami, a to z pohledu na jejich funkci. Fonologie tedy řeší na základě distinktivních (rozlišovacích) rysů jakou funkci má to, co vyslovujeme.

K užitku je to třeba u předpovídání vývoje jazyka (ten totiž směřuje ke zjednodušování a podle zvuku a obtížnosti vyslovení hlásek lze předpovědět, jestli a jak se to nejspíš zjednodušší - příkladem může být sklon k vynechávání t ve slově který a kerý).

Fonologie je velmi důležitá pro dialektologii. V nářečích jsou totiž často velmi nepatrné rozdíly spočívající někdy i jen v pouhé délce samohlásek (spisovné vím vs. středočeské a severovýchodočeské vim). Dokonce máme forenzního fonologa (soudního fonologa), který pomáhá policii při určování původu či emocí  neznámého pachatele podle nahrávky (to lze podle sluchu i vizualizací zvukové stopy), což zahrnuje i rozpoznání toho, zda dotyčný lže.

Jestli vás zajímá něco k fonologii víc, můžete se podívat na wikipedii. Případně bych vám mohla doporučit z knihy Mluvnice současné češtiny (pozor, v blízké době se budeme věnovat tomu, jak by měla být čtena) kapitolu o fonologii a fonetice češtiny.

Fonologie používá tyto termíny (jedná se pouze o výběr):

  • foném - základní jednotka, která nese význam - tedy je odlišitelná od ostatních. Např. a, t, b1
  • alofon - jsou všechny zvukové podoby jednoho fonému ve slově2 
  • morfoném - je množina (tedy více za sebou) fonémů, které se střídají na určitém místě v rámci jednoho morfému a nedochází přitom ke změně významu morfému3
  • kvantita - je délka samohlásek, dělí se na dlouhou a krátkou
  • znělost a neznělost - spočívá v tom, jestli k vytvoření daného zvuku potřebujeme použít hlasivky, tedy dát do toho hlas 

Fonologie jako věda pracuje s omezenou a jasně vyhraněnou sadou prvků (které jsou však pro každý jazyk unikátní; české r neodpovídá anglickému, stejně jako anglické d není totožné s českým) - řádově desítky - a skrze grafy i zvukovou stránku je spjata s fyzikou.  

Morfologie

- morfologii se také říká tvarosloví a díky tomu, že je náš jazyk flektivní (tj. ohebný, rozuměj, má pády a časuje slovesa), skýtá mnoho možností. Morfologie se zabývá již zmíněným ohýbáním a pravidelnou tvorbou slov pomocí předpon, přípon a dalších.

Morfologie používá tyto termíny (jedná se pouze o výběr):

  • morfém - souhrný název pro základní jednotku, která se dále rozlišuje na:
      1. kořen - základní významotvorná jednotka slova
      2. afix - jakákoliv jednotka navazující se na kořen slova
      3. sufix - přípona
      4. prefix - předpona
      5. cirkumfix - přípona a předpona, které utvářejí typický tvar slova (např. ná-měst-í)
      6. interfix - jednotka, která spojuje dva slova (např. kol-o-běh)
      7. kmenotvorný sufix - přípona, která dohromady s kořenem vytváří kmen slova - dnes dochována zejména u sloves4
  • alomorf - morf, jehož podoba se mění bez změny významu, ale ve větší míře než u morfonému (např. bůh - bož-í - boz-i - boh-yně)

Velký význam pro nás má další část morfologie a tou je slovotvorba. Při té morfologie, která ve své podstatě funguje naprosto analyticky a matematicky, často naráží na "nevysvětlitelné" výjimky. Těmi jsou např. jevy, které se během vývoje jazyka nerozšířily všude.5 Předpokládám, že právě slovotvorba přinese nejvíce otázek, proto ji bude nutné lépe rozvést jinde.

Morfologie je silně analytická, je vystavená na hledání systému. V češtině je velmi bohatá na afixy, které lze řadit do jednotlivých skupin, a výjimky, přesto se řádově lze pohybovat v několika stovkách prvků. 

V dohledné době si blíže povíme o dalších vědách.


1 V tomto případě hovoříme o tzv. distinktivních rysech. Jedná se o jednoduchou sadu vlastností, které buď daná jednotka má, nebo ne. Co se týče např. znělosti a neznělosti, jde vždy o dvojice, které si dále alternují (zastupují) v závislosti na okolí slova. Byl [bιl] (znělé) - pil [pιl] (neznělé), nám vytvářejí již jiné slovo, přitom jsme změnili jen jeden rys. Dalším rysem je také kvantita (tedy délka) - např. slova páka [pa:ka] a paka [paka]. Tento rys přestal být distinktivním v oblasti Slezska, kde se mluví pouze krátce, tedy zanikla zde dlouhá kvantita a zůstala pouze krátká. 

2 Když se řekne [vidi:m hrat] gramaticky to zapíšeme jako vidím hrad, protože bereme v potaz další tvary tohoto slova jako např. [vešel do hradu]. Pozor rozdíl by byl, kdybychom měli hrad za lesem [hrad za lesem], znělé z by přimělo neznělé t, které je pro tento tvar přirozené, použít znělou podobu alofonu.  

3 Typické je to např. u skloňování např. slovo duha - duze, tedy h - z, které nevede ke změně významu morfému. 

4 Je dochován ještě u podstatných jmen typu kuře ve tvaru kuř-et-e. Význam má pak pro tvorbu přechodníků a slovotvorbu.

5 V tomto případě za vše hovoří jeden z pozůstatků duálového čísla a to ve slově vejce a jeho tvaru vajec, či také zánik jerů (tj. starých ultrakrátkých samohlásek - tvrdé a měkké) dle Havlíčkova pravidla zase zapřičinil změnu v kořenech např. u slova pes - psa.

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad
Facebook MySpace Google Twitter Topčlánky.cz Linkuj.cz Vybrali.sme.sk Del.icio.us

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Radek z IP 78.102.223.*** | 27.6.2018 19:17


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel šest a dvě