Pozor! Tento článek byl napsán již v roce 2009, je pravděpodobné, že informace v něm již nejsou aktuální.
Uběhlo několik let a tento článek potřebuje revizi.
Občas je ta skvělá globalizace něčím, co nás přivádí do úzkých. Odevšad se na člověka hrnou pojmy a výrazy, které nezná a které by za normálních domáckých podmínek nikdy nepřišly do střetu s jeho slovníkem. Jen si pusťte na chvilku televizi a uslyšíte, že vše, o čem se tam mluví, je dizajn (design) apod. A i ten hloupý mejl (mail), tohle všechno začíná pronikat do běžného života, protože nám to předkládají média na snídani, k obědu i na večeři.
Myslíte si, že to je problém dnešní doby? Že za to může to, co se dělo po roce 1990?
Omyl. Tohle se dělo už dávno předtím. Vypozorovat jsme to mohli v nadšení sportovních hlasatelů a žurnalistů, kteří jako první řešili, jak napsat anglická slůvka tak, aby je malý český človíček pochopil. Otázkou vše je, zda oni vůbec uměli anglicky.
Takže dnes máme slova jako gól (goal), tým (team) a podobně. Ovšem v současné době se od těchto věcí ustupuje, což vede k chytrým zápisům jako out (="aut) a time out (="tajm aut"). Myslím, že můžeme být rádi, že se to zapisuje v původním tvaru.
No, jenže pak tady vyvstává další problém!
Jak má chudák, malý český človíček vědět, co se to tam píše? Jak to má přečíst?
Neočekávejte, že vás tu budu zaučovat, jak přesně vyslovit to, které slůvko. Já se opět spíše zaměřím východním směrem.
Háček se slečnou Azbukou?!
Ruština a obdoby jejího přepisu.
Proč?
Učím se anglicky a rusky. Komunikaci v angličtině zvládám vcelku obstojně. Největší problém byl domluvit se písemně s nějakým Ukrajincem nebo Rusem. Když totiž oba umíte rusky, ale nevlastníte oba zrovna klávesnici s azbukou, tak je tu ten 1. problém.
JAK se tento problém řeší ve světě?
Vytvoří se univerzální fonetický přepis!
A podle čeho se vytvořil tento přepis?
Podle anglických základů!
(pozn. Tyto poznatky NEJSOU z žádné učebnice! Nejde o to, JAK by se to MĚLO SPRÁVNĚ PSÁT, ale v JAKÉ podobě se s tím můžete na INTERNETU setkat!)
Příklad:
Napíšu-li větu:
Zdrastvuj, menja zavut Calime. Ja iz čechii.
tak si chudák na druhé straně může (ale nemusí) toto sdělení přečíst asi takto:
Zdrastvudž, mendža zavut Kalim. Dža iz ?ečii.
=> Pravidlo první:
j = dž
Věta by měla být napsána takto, aby ji pochopil:
Zdrastvuy, menya zovut Calime. Ya iz Chekhii.
=> z toho vyplývá, že
y = j
ch = č
kh = ch
a další užitečná písmenka?
zh = ž
sh = š
ya = ja
Všimněte si, že písmena s háčky nahrazujeme dvojicí souhlásek, kdy je základní (fungující jako háček) "h" a písmeno nacházející se před ním určuje bližší typ.
Občas se může objevit jiný zápis, kdy
cz = č
apod. Ten však - podle mě - není pro fonetickou komunikaci v ruštině příliš vhodný, protože Ruština má samostatné z a používá ho docela často - na rozdíl od angličtiny. Proto je lepší používat jako "háčkovadlo" h, které se v ruštině nevyskytuje vůbec a nemůže dojít k jeho záměně.
Je libo suši nebo sushi?
Přepis japonské kanji (= kandži)
Upřímně mě v Rusku zcela fascinoval fonetický přepis do azbuky. Pohled na napis McDonald's v azbuce, nebo Coca Cola apod. (Neberte to jako reklamu!), mě zcela uchvátil a zůstala jsem zcela bez dechu. Nebýt toho zvláštního a věrného stylu, jakým byla jednotlivá písmena těch log psána, asi bych moc nerozluštila, že jde právě o to, oč šlo. Nejradši bych řekla: pryč s tím!
Zopakujeme si základní poznatky. Bez fonetického přepisu japonského písma bychom byli všichni - běžní západní jedinci - v lóji, poněvadž bychom neměli šanci ani přitrouble odslabikovat veselou japonštinu. Naneštěstí pro většinu naší české populace, se háčky nevedou a tak opět voláme po staré dobré - a vcelku jednoduché - angličtině.
Zapomeňte na suši, micubiši, tajfun, cunami a jiné.
Dneska totiž žijeme ve světě, kdy se to píše docela jinak.
(pozn. Tyto poznatky NEJSOU z žádné učebnice! Jsou získané několikaletým surfováním po stránkách s danou tématikou. Nejde o to, JAK by se to MĚLO SPRÁVNĚ PSÁT, ale v JAKÉ podobě se s tím můžete na INTERNETU setkat!)
Japonština je přepisována stylem, který ve výslovnosti vychází z italštiny, takže ani pro Čechy není těžké odvodit výslovnost takto foneticky přepsaných slov.
1) š, č
se zapisují známým spojením s "háčkovacím há"
takže
sh = š
ch = č
a naopak.
2) dž
je klasicky známo už od slova jazz (="džes")
j = dž
3) o, ó
Tady je první problém, který se objevuje u angličtiny. Ta totiž vesměs nepoužívá normální tak krásně česky znějící "o". Pro ni se o vyslovuje jako "ou".
Ve anglickém fonetickém přepisu japonštiny se o čte jako naše obyčejné o, ale
a) ō = ó
b) ou = ó
Toto jsou dva druhy zápisu téhož, nebylo by rozumné je v textu kombinovat.
4) v
Tak jednoduché v zpravidla v přepisech nenajdete. Ale najdete tam w, které se čte jako něco mezi anglickým w a českým v.
w = v
5) u
U se píše jako u. Problém je, že se tak zřetelně nečte jako naše u. Většinou se nechá přeznít souhláska, která mu předchází, a samotná samohláska zní neurčitě, jakoby byla vynechána (což je dost možné).
Nejpodobnější je japonské "u" anglickému neurčitému členu "a" - neboli českému temnému e, když netušíte, co chcete říct, ale zdaleka není tak tvrdé.
6) c
Když tak přemýšlím, mám pocit, že jsem se snad nikdy nesetkala se zápisem písmena c v tomto druhu fonetického přepisu. Jistě, výslovnost takovéhoto písmena tu je, ale nahrazuje se zápisem dvou hlásek.
ts = c
7) uu
Speciální tvar, který má snad anglicky mluvící populaci naznačit, že u se opravdu čte jako u. ^_^ Nebo spíš jakési dlouhé ú. Kdo ví. (Asi ten, kdo si pořídí nějakou drahou učebnici) Jednou tu je zápis Yugi, Yuki a pak je to Yuugi nebo Yuuki a ve výsledku je to totéž.
(Nejsem si tím zcela jistá, ale patrně se jedná o jev, který bude vysvětlený v japonském písmu, ale který pozbývá v přepisech smyslu.)
8) i/y ?
I se jako j čte v několika slovech (geisha, samurai) - zase je to věc zápisu. (V češtině ale některá slova jsou už delší dobu a zapisují se s j, to není zcela správné, ale toleruje se to.)
9) l? v? Aneb japonská angličtina
Japonština postrádá l. Nahrazují jej svým měkkým r, které občas opravdu zní až matoucně.
Tak se z anglických profláklých slov staly nové fenomény.
Např. Kira - killer, Eru - L.
Ale není to pouze případ písmena L, ale také V.
Jak jsem psala, namísto v, používají w. Ale když se jedná o přepis z angličtiny, tak - ze záhadného důvodu - použijí B.
Např. Banpaia - Vampire /čti V(a/e)mpaj(r)/
No, doufám, že jsem na nic podstatného nezapomněla. Pokud ano, tak si vyhrazuji právo to ještě doplnit ^_^
Děkuji, pokud jste se dostali, až sem ^_^
2024 ©