Literatura: zdroje vhodné pro širokou veřejnost

Napsal Calime.CZ (») 14. 6. 2013 v kategorii Literatura, přečteno: 3030×
Zaujalo mě : eetgo.cz = eet zdarma a onlinehttp://www.academia.cz/img/knihy/obalky1/lrg/slovnik-spisovne-cestiny-pro-skolu-a-verejnost.jpg

Proč tento složitý název? Rozdílné zdroje hovoří rozdílným jazykem, takže pokud si nepřejete k příručce vytahovat ještě slovníček lingvistikých pojmů, bylo by vhodné používat ty, které nejsou příliš specializované.

Vzhledem k tomu, že průměrnému člověku vystačí ke komunikaci aktivní užívání 5 000 - 10 000 slov a pasivně jich vyrozumí tak 6x tolik, není nutné sahat hned po obrech, kteří popisují statisíce slov. Budu se věnovat hlavně zdrojům, které vlastním, či jsem s nimi již pracovala.

První pomoc: Internetová jazyková příručka

(Ústav pro jazyk český Akademie věd)

Internetová jazyková příručka vznikla pod Ústavem pro jazyk český Akademie věd. Je dělena na dvě části. Slovníkovou a výkladovou. Byla sestavena na základě opakovaných dotazů zasílaných na jazykovou poradnu. Z vlastní zkušenosti vím, že mi se svými cca 60 000 výrazy ve slovníkové části vystačila zhruba na 3-4 roky práce s překlady zaměřenými na denní situace. Je to tedy první věc, po které stojí za to sáhnout, je nejdostupnější a ačkoliv má své nedostatky, pro potřeby běžného smrtelníka je postačující. Kladem je, že vychází ze Slovníku spisovné češtiny (viz níže) a kombinuje ještě slovníky další.

Výhodou je, že zahrnuje výkladovou část, která pokrývá rovněž základní potřeby. V jistém ohledu může nahradit učebnici při rychlém opakování. Navíc odkazuje přímo na jazykovou poradnu, kde je možné zeptat se na jevy, které nejsou obsaženy v příručce samotné.

Do vyhledávání ve slovníku je nutné napsat spisovnou slovníkovou podobu slova - takže metodou pokus omyl je možné dostat se ke kýženému výsledku. Jen u pár slov je nastavené rozlišení i s nejčastější chybou - např. výjimka.

Nevýhodou je, že popisuje pouze kodifikaci, tedy ustanovenou a doporučovanou formu jazyka, bez dalšího vhledu do vývoje.

Shrnutí: + rychlá dostupnost

             + zahrnuje výklad 

             + umožňuje skrze jazykovou poradnu zeptat se na nejasnosti

             + u každého ohebného hesla rozepsány pády či časování

             - slovníková část velmi jednoduchá, nepostihuje všechny možné fráze a významy ve větách

             - výkladová část postrádá vysvětlení popisovaných jevů

             - "jen" 60 000 slov

Práce s jazykem na střední úrovni: Slovník spisovné češtiny (SSČ)

(Josef Filipec, František Daneš a kol.)

Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnostSlovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost - dále jen SSČ - zahrnuje zhruba 50 000 slov a je na české podmínky docela často aktualizován, takže v něm můžete nalézt i relativně nové tvary slov. Na rozdíl od internetové příručky nezahrnuje tak bohatou výkladovou část, využívá pouze širšího prostoru pro dodatky a ty oficiálně jsou tyto: "Přílohy obsahují přehled o tvoření slov v češtině, soupis rodných jmen a příjmení, zeměpisných jmen i běžných zkratek a značek, pravopis a výslovnost slov, skloňování a časování, výklady slovních významů, synonyma, antonyma, homonyma." (Zdroj: www.academia.cz)

Mimo jiné vyšel i v elektronické podobě ve formě CD pro Windows. 

Tento slovník lze s klidem doporučit žurnalistům, zahrnuje totiž hlavně nejfrekventovanější výrazy a žurnalisté by měli být schopni informovat co nejširší spektrum lidí. 

Šířeji zaměřeným, ale bohužel dlouho neaktualizovaným ekvivalentem je Slovník spisovného jazyka českého (SSJČ).

Shrnutí: + zahrnuje i hovorové tvary

            + hononyma, antonyma a synonyma

            + výklady slovních významů

            + dodatky se základními pravidly

            - pouze základní pravidla

            - absence některých specifických tvarů (např. máma zde naleznete, mamina už ne.)

            - "jen" 50 000 slov

Hledám zcela triviální pravidla a nemám přístup k internetu: Pravidla českého pravopisu

Je jich všude hodně a vyjdou levně. Dokážou odpovědět na základní otázky a poradí v případě nejčastějších chyb. V dnešní době už je silně zastiňuje internetová příručka, ale v případě, že máte nespolehlivý internet, se může vyplatit. Navíc se zaměřuje na ty opravdu nejošemetnější jevy, se kterými si lidé nejčastěji lámou hlavu.

Shrnutí: + poukazují na nejčastější chyby

            + bývají často velice malá a skladná

            + nejste závislí na připojení/elektřině

           - příliš stručná

Hledám pravidla a zákonitosti o tom, jak jazyk funguje: Příruční mluvnice češtiny (tzv. Příručnice)

(Petr Karlík, Marek Nekula a kol.)

Příruční mluvnice češtiny (vyd. 2012)Na první pohled děsivě obsáhlá kniha (mnozí se mě ptali, proč je při své velikosti nazývána příruční) a to proto, že zahrnuje koncentrované á zjednodušené informace z Mluvnice češtiny, která samotná má tři díly. Původně byla napsána pro osoby, které vystudovaly střední školu, osobně jsem si ji ale pořídila po prvním semestru studia a bez znalosti alespoň základních lingvistických termínů, pro mě byla velmi nepřehledná a těžká. Mohli bychom polemizovat, zda se od data jejího prvního vydání výuka jazyka na střední škole nezhoršila, nebo zda vůbec byli její autoři v době jejího vzniku ještě v kontaktu s lidmi, kteří jejich terminologii neznají. Tudíž její čtení je ztíženo vlastní náročností užitého jazyka a mohli bychom si dát za cíl, že se pokusím vysvětlit co nejširší veřejnosti dostatek termínů, aby ji byla schopna číst.

Příručnice bývá na UK označována jako "Brněnská" a je jí vytýkáno, že se příliš otevírá nářečně příznakové řeči.

Je řazena do očíslovaných oddílů, které se vždy v krátkosti věnují určitému jevu. Velmi dobře a čtivě je v ní zpracována část Lexikologie. Jako plus jí můžeme přičíst fakt, že čtenáře nezatěžuje rozbory příliš mnoha pohledů na věc, neodkazuje vně sebe a věcně se zabývá svými tématy. To je také důvod, proč se na ni nelze spoléhat jako na zdroj učiva pro vysokou školu, kde je nutné znát i lidi, kteří za uvedenými teoriemi stojí.

Tento typ knih je vhodný pro překladatele, kteří mohou být vystaveni novému slovu, které doposud v cílovém jazyce (který uvažujeme češtinu) není a tedy donuceni vytvořit nové (tam podle závažnosti je možné poradit ještě etymologický slovník, vždy se může stát, že jisté slovo svého času onen význam mělo).  

Shrnutí: + tři knihy v jednom

             + dobře zpracovaná slovotvorba

             + čtivě napsaná lexikologie

             - pro cílového čtenáře možná až příliš složitý jazyk

             - velikost a tíha

Chci se ta pravidla dozvědět snáze: Čeština, řeč a jazyk

(Čechová a kol.)

Čeština, řeč a jazykČeština, řeč a jazyk by se dala považovat za odpověď Prahy na brněnskou Příručnici. Materiál na rozdíl od zpracování v Příručnici lépe vizualizuje, tedy obsahuje praktické tabulky, ovšem na úkor množství informací - je proto menší. Osobně z ní nejčastěji čerpám informace o časování sloves podle slovesných tříd.

Také používá snazší jazyk a její celkové grafické zpracování z ní činí ideální prostředek pro zapamatování složitějších pravidel, ale v případě koncentrovaného studia je lepší doplňovat ji právě Příručnicí.

Shrnutí: + ideální přehledné tabulky (zvláště zpracování sloves)

            + menší než Příručnice

            + jednodušší jazyk

            - méně informací než v Příručnici

Chci vidět, jak to vypadá v mluveném jazyce: Mluvnice současné češtiny 1

(V. Cvrček, Jan Volín a kol.) 

Mluvnice současné češtiny 1Jedná se o první vydání této knihy, která je považována ze velmi kontroverzní. Můžeme se dohadovat proč. Jistě to bude zejména tím, že se jako jedna z mála příruček, ne-li jediná, otevřeně pouští do porovnávání mluveného jazyka se psaným, jenže v samotném textu a tabulkách to příliš nerozlišuje. Navíc výsledkem je jednoduchá tabulka, v níž se dozvíte spisovnou podobu a vedle toho podobu de facto nářeční, byť z obecné češtiny (rozuměj, tvary mladý a mladej vedle sebe jsou pobuřující snad už od dob Husa). Takže její gramatická část je bohužel velmi matoucí pro někoho, kdo nemá pevné povědomí o spisovném jazyce, čemuž místo vzniku (Praha zvyklá užívat obecnou češtinu) příliš nepomáhá. Navíc její pokus pracovat s mluvenou řečí zahrnul jen relativně malý a jednolitý vzorek Čech a části na západě Moravy, což posílá ze hry nejrozmanitější oblasti co se nářečí a tedy mluveného jazyka týče. Z mého pohledu největší byť možná i omluvitelnou chybou jsou pak z toho vycházející statistiky, u nichž sice přiznávají, že vzorek nebyl dostačující, ale v případě dostačujícího vzorku je mnohdy možné očekávat naprosto odlišné výsledky.

Ovšem nesmírně srozumitelně a tzv. polopaticky si v ní lze přečíst o české fonologii.

Tento typ publikace má v lingvistice své místo, ale prozatím nezvolil správné zpracování. Po lepší grafické úpravě a hlubším výzkumu problematiky by však mohl být velmi zajímavým čtením.

Shrnutí: + zajímavý nápad řešit kromě psané podoby i podobu mluvenou

             + zpracování české fonologie, které stojí za to si přečíst

              - omezená oblast, z níž se čerpaly materiály

              - nepřehledné rozlišení jak se píše, má dle kodifikace psát a jak se mluví

              - první vydání, lze tedy předpokládat spoustu nedostatků

Chci se vzdělat a taky pobavit: časopis Naše řeč

Časopis vycházející od roku 1916 s rozsáhlým online archívem, který se mnohdy zabývá i palčivými tématy, do jaké míry by se měla měnit kodifikace, co ještě je nutné stanovit, či jaké rozpory ve výkladech určitého jevu nalezneme v různých zdrojích. Silně doporučuji každému, kdo má zájem se něco dozvědět jak o současném stavu jazyka, tak zjistit, jak se vyvjíjely názory na věc v minulosti. 

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad
Facebook MySpace Google Twitter Topčlánky.cz Linkuj.cz Vybrali.sme.sk Del.icio.us

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
martina z IP 92.240.175.*** | 28.9.2013 21:56
Už jste někdo zkoušel kurzy v zahraničí od www.kurzy-zahranici.cz/ ? Mě to docela zajímá
Karel z IP 2a00:1028:83c8:*** | 13.3.2014 11:11
Ten slovník spisové češtiny by se mi opravdu hodil. Já jinak s překladem nehnu www.aback.cz/


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
[*1*] [*2*] [*3*] [*4*] [*5*] [*6*] [*7*] [*8*] [*9*] [*10*] [*11*] [*12*] [*13*] [*14*] [*15*] [*16*] [*17*] [*18*] [*19*] [*20*] [*21*] [*22*] [*23*] [*24*] [*25*] [*26*] [*27*] [*28*] [*29*] [*30*] [*31*] [*32*] [*33*] [*34*] [*35*] [*36*] [*37*] [*38*] [*39*] [*40*] [*41*] [*42*] [*43*] [*44*] [*45*] [*46*] [*47*] [*48*] [*49*] [*50*]   [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel dvě a deset